Jak se zbavit plísně bez chemických přípravků?

plíseň
Jak se zbavit plísně bez chemických přípravků?

Na naši rozmazlovanou a opečovávanou zahradu číhá v sezoně spousta nástrah, mezi nimi i nenasytné plísně, které postupně uchvátí celou rostlinu, prorostou jejími pletivy, a pokud jim nezatneme včas tipec, dokážou si pro své houbové hody podmanit celé záhony. Jak ochránit zahradu před plísní? Jde to a většinou i bez chemie!

Plíseň patří mezi nejčastější onemocnění, se kterým se můžete na záhoncích i ve skleníku setkat. Zahrnuje desítky houbových patogenů způsobujících padlí, antraknózu, skvrnitost nebo třeba černou hnilobu rajčat. Poznáme ji poměrně rychle, obvykle se ohlásí podezřelými žlutozelenými či tmavými skvrnami na listech rostliny. Pokud list obrátíme, objevíme podhoubí.

Do bělavého „kožíšku“ rostlinu zase zahalí padlí. Někdy je na listu jen puchýř nebo nevinně se tvářící poprašek, ale my se nenecháme napálit. I tak vypadá plíseň. Napadený list postupně hnědne, usychá a odumírá. A plíseň si přeskočí na další chutné sousto, na další list, stonek, plod či sousední rostlinu.
Nezapomínáme, že plísně si lebedí ve vlhkém prostředí – čile se tam množí a pilně budují své houbové impérium. Zásadní je zůstat ve střehu a myslet na prevenci, jen tak plísním přibouchneme dvířka zahrady před hladovým nosem. Plíseň si totiž jako každý predátor vybírá slabší a nemocné kusy.

Devatero antiplísňových opatření:

  1. Posilujte imunitu rostlin. Ani rostlinné říši nejsou cizí pojmy jako imunita nebo stres. Imunita rostlin se podobá té naší lidské. Rostlina na průnik patogenu reaguje obranou a zároveň si útočníka zapíše na černou listinu.
  2. Stejně jako nám lidem i rostlinám pomáhají zlepšovat obranyschopnost prospěšné bakterie, probiotika. Stačí do zálivky každých 10 až 14 dní přidat probiotika pro rostliny weiki. Užitečné bakterie obnoví mikrobiální rovnováhu v půdě i v těle rostlin, a rostlina tak dokáže lépe vzdorovat útokům patogenů.
    Probiotika také zpomalují nástup nemoci a zmírní její průběh. Dokáží do jisté míry i patogeny potlačit.
  3. Dopřejte jim čerstvý vzduch. Proudící vzduch je velkým nepřítelem plísní, udělejte proto mezi rostlinami pěkný průvan. „Sázejte je dostatečně daleko od sebe a příliš bujný růst klidně kroťte – u tyčkových rajčat či révy zaštipujte zálistky (u révy jen v okolí hroznů). Okurky vyvazujte do výšky. V hustém porostu se drží vlhkost, je tam teplo a závětří – co víc si může taková plíseň přát,“ dodává Michala Brabcová.
  4. Nezalévejte na list. Železné pravidlo zálivky se vyplatí dodržovat nejen u obzvlášť háklivých rajčat a okurek, ale třeba i u paprik, dýní a dalších plodin.
  5. Dejte je pod střechu. Střechu nad hlavou ocení i rostliny, obzvlášť rajčata. Pokud nemáte k dispozici skleník, můžete náchylným plodinám, jako jsou rajčata a okurky, vyrobit provizorní přístřešek z fólie, případně je pěstovat pod přesahem střechy u jižní strany domu.
  6. Dbejte na sousedské vztahy. Sousedství rostlin je důležité, některé druhy se vzájemně dokážou ochránit, jiným naopak pobyt vedle sebe nesvědčí. Pozor na brambory – vyčleňte jim raději vlastní území stranou ostatní zeleniny. Jsou oblíbeným hostitelem plísní a ty se z nich bleskurychle a bez servítků šíří i na okolní porost. Jiné sousedské aliance naopak postup plísní významně omezují – pokud například k zelenině zasadíme měsíček, mátu nebo bazalku, vytvoří přirozenou protiplísňovou hradbu, kterou mnozí houboví záškodníci nezdolají.
  7. Na odrůdě záleží. Poohlédněte se po těch odrůdách zeleniny, které se plísním dokážou přirozeně bránit. Může jít o třeba o varianty speciálně šlechtěné k rezistenci, odolnost si vyvinuly také mnohé z původních permakulturních druhů.
  8. Kontrolovat a trhat. Nezapomínejte na pravidelné hlídky, a jakmile objevíte skvrnu, hned s ní pryč, ať se patogen nešíří. Pozorně zkontrolujte také sousedy a nezapomeňte mrknout ani na spodní stranu listů.
  9. Přírodní postřiky. Ať už jste našli napadený list, nebo chcete rostlinám dopřát v deštivém počasí prevenci, přírodní ochranné směsi pro výrobu postřiků si koupíte v zahradnictvích a hobbymarketech nebo si postřiky můžete snadno vyrobit sami. A opravdu fungují.
    Zkuste výluh ze tří prolisovaných stroužků česneku – stroužky zalijeme půllitrem vody, necháme dva až tři dny v lednici, pak slijeme a používáme. Nebo vsaďte na postřik skořicový: 15 gramů skořice zalijeme litrem vody a den louhujeme. Scedíme a aplikujeme postřikem na listy. Pomůže i postřik z ze tří lžic oleje, 4 lžic jedlé sody a 4 litrů vody. Vždy stříkáme celé rostliny a nezapomínáme ani na spodní stranu listů. Houby, třeste se!

Plíseň v zahradě?

Na nic nečekejte, napadené listy okamžitě utrhněte a vyhoďte. Pokud se plíseň zakousla i do stonku, rostlině už není pomoci. Je potřeba ji oplakat a rozloučit se, aby se nákaza nešířila dál. Pozor, poškozené rostliny nedávejte ani na kompost, jen byste patogenu nabídli prostřený stůl a roznesli si plíseň s kompostem po zahradě.